Znovu za sysly...;-)

30. srpna 2018 v 20:18 | Jiřan
O víkendu 11. - 12.8. jsme taky nezaháleli. V sobotu jsem se pustil do stříhání břečťanu a mé vítězství nad ním jsme oslavili poledním grilováním. S rozpálením briket mi dokonce přiletěla píchnout vosa - a to doslova. Tipuju, že po nějakých třiceti letech, možná víc a musím přiznat, že to bolí pořád stejně - ne-li víc...;-)
V neděli jsme se rozhodli znovu vydat do Boleslavi na "Syslí louku". Tentokrát ovšem všichni čtyři s tím, že vstaneme dřív, abychom hlodavce zastihli ještě nepřecpané sušenkami, kterými je cpou nezodpovědní lidé. My jsme se stejně jako minule vybavili něčím zdravějším. Měli jsme vyzkoušené, že velký úspěch měla mrkev a okurku jsme nahradili nakrájeným jablkem. Časný odjezd až tak úplně nevyšel, protože zrovna ten den si Andy nečekaně dlouho přispal, i tak jsme ale na místo dorazili už před jedenáctou. Tentokrát jsme zaparkovali až u louky, překvapilo mě, že i přes nedělní krásné počasí tam bylo o poznání méně lidí než ve všední den.

Zdrželi jsme se něco přes hodinu a stihli skrmit jak nakrájené mrkve, tak jablka. Co se jídla týče, zaujalo mě, že někteří syslové se byli schopni porvat o jablko, zatímco o mrkve nestáli a jiní zase naopak. Potom jsme se vrátili k autu a opět se ukázalo, jak je svět malý. Ke škodovce stojící hned vedle nás se v tu samou chvíli vrátila i dvojice od nás z vedlejší vesnice, toho kluka jeden čas manželka doučovala angličtinu...;-)
Na Álovo výslovné přání (ovšem ani my jsme nebyli proti) jsme se ještě neplánovali vrátit domů. Stejně jako na začátku prázdnin si chtěl udělat zajížďku do Mimoně na zmrzlinu. Rozhodli jsme se, že to spojíme s piknikem, který nám letos v porovnání s předchozími lety zatím příliš nevyšel. Nakoupili jsme tedy jídlo v blízkém Lidlu a uháněli směr Mimoň. Zaparkovali jsme u zmrzlinárny a na přilehlé louce si rozložili piknikovou deku. Za chvilku se ukázalo, co jsme to pořád zdálky slyšeli za hluk, to když kolem nás začali běhat a jezdit na kole závodníci...;-)
Když jsme se najedli a ze odpočinuli si po sportovním výkonu jiných, přesunuli jsme se na zmrzku. Zatímco například Andy to nechtěl pokoušet a když jsem mu povolil tři kopečky, rozhodl se pro třikrát slaný karamel, já jsem zvolil zase něco neotřelého - po kopečku pryskyřicové, šafránové a chlebové. První dvě byly, řekněme, zvláštní, nezvyklé, ale chlebová byla super. Ovšem jak vždycky říkám - přišlo by mi hloupé dát si klasiku v podobě třeba vanilkové na místě, kde mají i exotický výběr.
Po osvěžení jsme se vydali domů. Ačkoli jsem původně myslel, že se bude jednat o dopolední výlet, vyklubala se z toho záležitost na celý den - a to nejen kvůli prostojům u semaforů na rozkopaných silnicích...;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama