Putování za šiškami...;-)

30. srpna 2018 v 20:34 | Jiřan
V závěru předminulého pracovního týdne (16. - 18. 8.) jsem doma osiřel, protože zbytek rodiny jel navštívit manželčinu kolegyni nedaleko Kutné Hory. V sobotu dopoledne jsem tam ovšem zamířil taky, abych je potom přivezl domů.
Musel jsem vyrazit o něco dřív, protože jsem měl nějaké zařizování v Kolíně. Tuším, že v Kaňku u Kutné Hory se na mě usmálo štěstí, protože u jednoho kruháku stáli policajti, ale ne proto, že by chytali a rozdávali pokuty. Důvodem byla jízda veteránů. A zrovna za jedním prastarým autem jsem tak měl tu čest jet několik kilometrů. Byl to na pohled celkem nezvyk, v dnešní době, kdy jsou všechna auta takřka stejná, sledovat před sebou něco úplně jiného. Na druhou stranu se musím přiznat, že zatímco jindy se mi to nestává, tentokrát jsem měl trochu strach, abych se v rámci kochání nezasnil a do 'praauta' neťuknul. Obávám se, že bych se nedoplatil. V obci i mimo obec jsme tak všichni jeli padesát. Nepamatuju si, jaké město bylo na trase jako další, ale tam jsem stařečka ztratil z dohledu, protože jeho posádka zastavila u kolegů, jejichž podobně starý vůz vypověděl službu.
Kolem jedenácté jsem dorazil k cíli, na silnici na mě čekala rodinka, což bylo docela štěstí, protože ukrytou nenápadnou uličku mezi kameny bych jistě přehlédl. Hlavně zpořčátku jsem měl nahnáno, aby to nebylo jako minule, kdy nám bylo řečeno, že tam nikdo nejezdí a jen jsme se tam nacpali (pár centimetrů z každé strany nás dělí od kamenné zdi), objevilo se proti nám jiné auto. Tentokrát jsem ale měl štěstí.
Na místě mi kluci všechno ukázali a pak se věnovali prutům, protože jsem měl za úkol jim je přinést. Po obědě jsem šel s Álou ještě nasbírat pár šišel, přestože už jich několik pytlů měli z předchozích dnů. To je Andíkův "dárek" na rybářský kroužek, v zimě se tam totiž právě šiškami topí.
Na večer jsme měli naplánovanou opožděnou oslavu manželčina svátku a ještě jsme se museli stavit v krámě, proto jsme se domů vydali rozumně. Manželky kolegyně nás až k našemu autu dovezla svým dustrem, který mimochodem naši kluci milují, tam jsme potom přenosili pytle s kontrabandem šišek do anšeho auta a mohli jsme pokračovat domů. Tentokrát se na nás usmálo štěstí i při najíždění na hlavní silnici Kolín - Čáslav, protože zatímco tam jindy stojíme nekonečně dlouho, než se někdo slituje a pustí nás, tentokrát nám jakási ohleduplná řidička přibrzdila hned.
Po útratě v Kolíně a ještě u nás v místní vinotéce jsme dorazili domů a já jsem rychle roztápěl gril, protože do začátku plánované oslavy nám zbývalo už jen pár minut. Naštěstí jsem si ještě před ní prozřetelně uklidil auto, protože víno bylo nečekaně silné. Ale jinak super. Teda až na to, že jsme se přejedli, protože jsem na rošt vyskládal poměrně dost klobás. Prakticky než jsem tam dal tu poslední, tak první už byla hotová. A zatímco jindy, když jich připravím tak nějak rozumně, kluci všechno snědí a říkají, že ještě mějí hlad, tentokrát tomu bylo naopak.
Ale tak pořád lepší, než kdyby při oslavě někomu kručelo v břiše...;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama