Farmapark...;-)

29. června 2018 v 19:02 | Jiřan
Minulou sobotu (16.6.) jsme s klukama podnikli pánskou jízdu. Využili jsme pěkného počasí a vydali se do Farmaparku v Soběhrdech, jehož návštěvu jsem plánoval už delší dobu. Vyrazili jsme trochu později, než jsem původně chtěl, ale nikam jsme nespěchali, měli jsme k dispozici celý den. V Soběhrdech se areál nedá přehlédnout, na parkovišti stálo plno aut, ale místa byl dostatek. Jako na vše připravený starostlivý otec jsem ještě u auta oba kluky trochu namazal, protože to vypadalo na pěkný slunečný den.
Hned za vsztupem jsme se přichomýtli ke krmení, což kluky vždycky hodně baví. Já teda nevím, ale představa oslintané ruky od zvířat mě osobně nijak neláká.
Potom sme zamířili dolů směrem k tubingu. Jelikož kluci už párkrát na něčem podobném byli, koupil jsem rovnou 12 jízd. Jednak to vyšlo výhodněji a navíc to byla jediná z "hromadných" možností se sudým počtem. Každý tedy jel šestkrát. K mému překvapení vůbec nic nenamítali, když jsem jim řekl, aby nahoru na start jeli po "pohyblivém chodníku" sami.
Když se dostatečně vyřádili (bylo vidět, že už nemůžou, přitom na mě ještě zkoušeli vydyndat další jízdy), zamířili jsme k blízkému občerstvení, abychom se naobědvali. Nekonečná fronta přímo mezi stolky nebyla nic moc, ale pořád lepší stát ve frontě u stolů, než sedět u stolu u fronty. Trochu zmatečné mi přišlo, že pod střechou stálo v nabídce pití a třeba párky v rohlíku, naproti přes silničku pak grilovaná jídla, jenže všechno se platilo pod tou střechou. To celkem dost lidí mátlo.
Potom jsme pokračovali dál. Přiznám se, že jsem byl lehce zklamaný. Farmapark je ohromný, nablýskaný, to ano, ale vesměs nic moc v něm není. Tento postřeh mi sdělili i kluci zcela nezávisle na mém názoru. Pokud by si někdo usmyslel, že zaplatí rodinné vstupné osm stovek a víc už vydat nechce, pak si může leda tak skákat na trampolíně nebo ležet v závěsných sítích (což teda mimochodem byla opravdu pohodička:-)). Jo a samozřejmě si prohlédnout zvířata ve výbězích, to zase abych někomu zbytečně nekřivdil.
Na samý závěr, už po odpolední svačině, jsme se ještě zastavili hned u vstupu v kryté hale, kde si děti mohly hrát uvnitř. Nakonec jsem měl pocit, že tam to bylo asi nejlepší. Nám na to zbylo lehce přes půl hodiny času, pak už jsem chtěl jet, ale kluci by tam viditelně strávili klidně mnohem delší dobu. Akorát zase se člověk musí připravit na plno nevychovaných a rozmazlených spratků, kterých si rodiče vůbec nevšimnou.
Před šestou jsme se vrátili k autu a asi ve čtvrt na osm jsme přijížděli domů. Nebylo to vysloveně blbé, ale že bych tam museli jezdit častěji, to tedy asi ne.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama